;

Sezona 2011

MEZ MČR se přehouplo do druhé poloviny a v pořadí již pátý závod proběhl 16.07. na známé trati v Kaplici. Písečná trať se měnila každým ujetým kolem a tak se daly čekat rozhodně zajímavé závody. Díky Majdovi Klíčovi, který v pátek promluvil do duše Honzovi Froňkovi, pořadateli těchto závodů, byla klukům, kteří se nepřihlásili předem, odpuštěna pokuta 300,- kaček, takzvané Polívkovné. Trať se ještě do večerních hodin upravovala, protože bouřky v týdnu ji notně poznamenaly a nutno konstatovat, že na sobotní ráno byla připravena skutečně dobře. Probuzení do slunečného jitra dávalo tušit, že slunce bude pořádně připékat celý den a také že ano. O to nepochopitelnější bylo, že před druhou jízdou Přeboru nechali pořadatelé čekat kluky v předstartovním prostoru téměř 20 minut. Ano, trať se musela upravit a pokropit, ale myslím, že by nebyl až takový problém vyhlásit drobnou změnu v harmonogramu. Na závody zavítal a svou přítomností nás poctil i sám veliký Míra IMBA Kuchťák, pro kterého tento rok sezona pro zdravotní problémy již skončila a veterán Vlastík Beneš, jehož jsem marně přemlouval k účasti, snad až bude, tedy jestli, vyhlášena kategorie Veterán, nechá se zlámat.. Ale zpět k závodům :

MISTROVSTVÍ tuto kategorii opět opanoval David Tušl, který si v obou rozjížďkách zajistil první místo a tak si upevnil i celkové prvenství v celkovém pořadí, obzvláště když jeho rival Martin Liška měl tento den jaksi smolný a v obou jízdách skončil na čtvrté pozici. V první rundě se tak s velkým odstupem za Davidem hnal Roman Repa, který sesadil zhruba v polovině závodu z druhého místa mne a já tak skončil třetí, když v posledních dvou kolech jsem ze všech sil odolával ataku Martina. Ze zadních pozic tuto čtveřici pomalu doháněl Lukáš Sudený, kterého na začátku závodu potkala kolize, kdy se propadl na poslední místo. Stihl ale vybojovat jen místo páté.

V druhé rundě postartovní melu před zatáčkou jsem odnesl nejhůře já, když jsem byl z kolky katapultován. Do poslední chvíle jsem se modlil, aby kolka přistála na kolech a nehupla na mne. Mrcha jedna záludná však zřejmě byla jiného mínění a přikovala mne k zemi. Následoval bleskurychlý zásah zdravotníků a převoz kam jinám než do budějického špitálu. Naštěstí snad „jen" pohmožděná záda a tak jsem byl na revers propuštěn domů.

Další závod ARC, tedy Amater repulika cup 2011 se jel v sobotu 09.července ve Stráži pod Ralskem. Několik nedočkavců, mezi nimi samozřejmě i my, se sjelo již v pátek odpoledne a již nás čekala první nemilá zpráva, že občerstvovačka bude až v sobotu. Druhá věc, která nás docela zaskočila, byl stav trati, kdy po vydatném ranním lijáku se u spodní lavice vytvořily z obou stran dva rybníčky, kde si vesele kuňkaly žáby a hemžila se i další havěť. Při sobotní ranní rozpravě tedy bylo dáno hlasovat, zda se tato část vypustí, většina byla pro a přehlasovala tak pár bahnomilců. Navzdory předpovědi počasí, která hrozila deštěm, bouřkami, krupobitím a div že ne sněžením, bylo po celý sobotní den slunečno a teplota kolem 30 grádusů. Objednaní hasiči bohužel nedorazili, telefon nezvedali a tak si závodníci na trati užili své. Prach, který se zvedl po projetí strojů, vytvořil neprůhlednou zeď a je jen veliké štěstí, že se závody obešly bez vážnějších karambolů.

Kategorií čtyřkolek bylo sedm, od dětí, přes baby až po veterány, k tomu 4 kategorie motorek a tak předlouhé přestávky mezi jednotlivýma jízdami trávili jezdci s doprovodem v přístřešcích, které skýtaly alespoň trochu stínu před neustále pálícím slunkem, nebo u občerstvovačky Radka Šorbana, kde se tvořily dlouhé fronty pívachtivých.

Vlastní závody proběhly bez vážnějších nehod, v kategorii Junior mne zaujal výkon Davida Veselého, který s přehledem vyhrál obě rozjížďky stejně jako mladý Tomáš Cífka, který v kategorii Limit nedal ostatním šanci podívat se na čelo závodního pole. Nejvíce se sešlo jezdců v kategorii Amatér (15), kde jsme mohli zahlédnout i Radka Kakánka Šuka, Tomáše Foxe Tesaře, legendy quadového sportu, které s přehledem jistily peloton zezadu. V kategorii Profi pak jistě zaujal výkon Peťana Hrubanta, který zaslouženě získal druhé místo, byť v druhém závodě trochu moc zbrkle vyrazil vpřed ještě před pádem žebříku a tak musel být start opakován, protože do šprajclého žebříku se zamotal i Lukáš Vodárek. No a snad jediný pád jsem zaznamenal u Filipa Kukly, kterého, když mu v posledním kole ukázali na tabuli nápis „JEĎ" u kterého byl nakreslen nějaký kosočtverec, podle jeho slov chytl rapl a narval to do vantu. Stroj i Filip skončili naštěstí bez následků. Já bral závod jako dobrý trénink na Kaplici a jelikož jsem nechtěl polykat prach, jel jsem raději hodně vepředu . Kategori Babolet byla ve znamení souboje Ollie Roučkové a Jany Hůlkové, z něhož vždy, po pomalejším startu, vyšla vítězně Ollie. Veteráni se sešli pouze dva a tak byli sloučeni s Babama, které vždy moudře nechali poodjet a rozvážně se vozili po trati.Rozvážněji jel Honza Dedera a tak skončil druhý za Vlastou Benešem, který přeci jen chvílemi i trochu přidal gas.

Co jediné by snad průběhu závodů šlo vytknout, je poměrně pozdní zahájení seznamovacích tréninků, které by mohlo být již od osmi hodin, místo od deseti. Celý závodní den by se tak mohl výrazně zkrátit, ale to je věc pořadatelů a nechci jim do toho nijak kafrat, aby mne zase Mekanik nesepsul, ať si to tedy dělám sám.

Další ze závodů oblíbeného seriálu Crossracing cup - Mistrovství Moravy se jel v Dalečíně v neděli 26.06.2011. Co mne na závodech nejvíce překvapilo, bylo to, že předseda Majda Klíč překonal velmoci jako je Čína a Rusáci a jen on skutečně dokáže poručit větru dešti. Aby ušetřil za hasiče, nechal časně ráno zapršet a sotvaže se přes den na trati objevily náznaky toho, že by snad mohlo prášit, ihned dal pokyn nahoru a jemně opět sprchlo. Snad by se ještě mohl postarat, aby nebyla zima jak sviňa, ale věřím, že to do příště vychytá. Kolkařů se sjelo 60, k tomu sóla a side a tak bylo na co koukat.

HOBBY(16) a VETERÁN(12) : nejlépe si v této kategorii vedl Dan Picmaus, který vyhrál obě rozjížďky a v kategorii Hobby tak zvítězil před celkově druhým, velmi dobře jedoucím Majdou Klíčem jun. a třetím Romanem Matysem. Nebylo to však až tak jednoduché vítězství, protože veteráni v čele s Jarouškem Faktorem, Pavlíkem Palmem a Honzou Rejholcem v první i ve druhé rundě vypálili po startu jako první a Dan se tak musel přes ně postupně prokousávat. Smůla potkala v první rundě Honzu Rejholce, když mu již v druhém kole vyjela zadní osa a musel odstoupit. V pauze však vše opravil, dokonce ani nechtěl poradit od velmi ochotného Jarouška Faktora a v druhé rozjížďce si spravil chuť, když v ní obsadil celkové třetí místo. V kategorii Veterán si na bednu nejvýše vylezl Jarda Faktor, o kousek níže Pavel Palme a jako třetí skončil Pavel Vik st. Pád Tondy Kouteckého(97) po startu druhého závodu naštěstí skončil dobře jak pro jezdce tak i pro mašinu a tak mohl pokračovat v krasojízdě.

ELITE(10) a PROFI(9) : v kategorii Elite dvakrát zvítězil Denis Hanko, na dalších místech se pořadí v obou závodech promíchalo a tak celkově druhé místo získal neustále se zlepšující Lukáš Vodárek, který překvapoval výbornými starty a třetí flek obsadil Tomáš Rytíř. Osobně mne potěšilo, že už konečně dojel oba závody i věčný smolař Michal Bogáš, snad již donutil stroj k poslušnosti. V druhé rundě pak zaujal nasazením David Mikolášek, když po tristním pohledu na jeho jízdu v prvním závodě, nasadil neskutečné tempo a jeho kategorii tak dojel hned za Denisem.

V kategorii Profi si první flek v obou rozjížďkách s přehledem zajistil stylem start-cíl David Tušl, následovaný Lukášem Studeným. Za nimi pak jako třetí v jsem první rundě dokroužil já, v druhé nakonec také, když jsem dvě kola před cílem na odskoku přeskočil Jirku Kašpara, na kterého, po nepříliš vydařeném startu, jsem tlačil od začátku rozjížďky. Marián Klíč v obou rundách obsadil místo páté a nechápavě vrtěl hlavou, co to tam ta časomíra jakože dělá a jak to divně počítá, když nakonec celkově skončil jako šestý, když se na místo čtvrté před pátého Jirku Kašpara dostal Marek Pondělíček. Pavlík Vik po dobrém úvodu závodu musel zvolnit své tempo, když mu upadla nádobka zadního tlumiče a dostala mezi rolnu a řetěz. S nefunkčním tlumičem ale nakonec dojel oba závody a připsal si tak další body do průběžného pořadí. Do Dalečína si po dlouhé odmlce přijel zazávodit i slovenský pretěkár Matěj Prostinák, který tento rok přesedlal na Yamahu 450R.

Mé osobní poděkování patří Jindřichovi Vodárkovi a Járovi řezníkovi Nováčkovi, kteří v depu připravili hotové lukulské hody.

V pořadí již čtvrtý závod MEZ MČR side a quad proběhl v sobotu 18.06. v Horním Újezdě a tým okolo Václava Severy dokázal , že závody se dají připravit na úrovni. Počínaje kvalitním zázemím, kdy o přípojek na elektriku vskutku nebyla nouze, přes startovné, které bylo stejné jako minulý rok, až po občerstvení, kdy nás Venca trochu proprdnul, proč si vozíme vlastní pivo, když má připraveno 12 sudů. O nějakém nesmyslném vybírání poplatků za pozdní přihlášení (viz Stříbro) pak již nebylo ani řeči. Trať bohužel byla poznamenána čtvrtečním přívalákem, který, jak pravil Venca, trval jen půl hodiny, ale napáchal neuvěřitelná zvěrstva. I s tím se však pořadatelé vyrovnali a trať museli trochu poupravit. Tradiční večerní dýchánek v depu proběhl celkem poklidně. V sobotu pak pan Václav překvapil opět, když se mu podařilo uplatit počasí a tak zatímco všude kolem pršelo, v Újezdě se kropilo, aby se tolik neprášilo.

MISTRÁK (14 mistrů)

Obě sobotní rozjížďky byly lahůdkou pro Davida Tušla, který si bez sebemenších problémů dojel podvakrát pro první místo. V rundě první jej stíhal Martin Liška, za kterého jsem se pověsil já. Davidův náskok se však neustále zvětšoval a tak Martin a já jsme si dojeli pro druhé, resp.třetí místo. Výborně se rozjel i mladý Jirka Kašpar, který v závěru prvního závodu začal stahovat můj náskok a skončil nakonec čtvrtý.V rundě druhé pak měl David usnadněnou cestu za vítězstvím, když vypálil jako první a za ním se hnal Martin Liška, Lukáš Studený, Roman Repa a já. V první zatáčce okolo lavice však Lukáš udělal osudovou chybu, když najel předním kolem před zadní kolo Martina a oba se do sebe zaklínili. Tuto prekérku nepředpokládal Roman, který nedobrzdil, nečekal jsem to ani já a byť jsem brzdil vším čím šlo do Romana jsem najel také. Ostatní chlapci tuto motanici objeli a tak zatímco Lukáš a Martinem po chvilce odjeli, já s Romanem jsme si ještě popovídali a vydali se na stíhací jízdu také. Martin Liška během dvou kol se prokousal na místo druhé, ale Davidův náskok byl příliš velký. Na třetím místě pak jel Jirka Kašpar, který si tuto pozici udržel až do cíle a získal tak zasloužené celkově místo třetí. Lukáš Studený se probojoval na místo čtvrté před Lukáše Kalouse, který mne v této rozjížďce velmi překvapil tím, že tahal až do konce a dlouho se s Lukášem tahal o čtvrté místo. Já se prodral na místo šesté, celkově pak čtvrté.

Smolný tento závod byl pro Romana Repu, který v první jízdě na jednom ze sjezdů svojí mašinu opustil, propadl se ke konci závodního pole, hned však pokračoval a koncem rozjížďky začal dojíždět i čtvrtého Jirku Kašpara. V druhé jízdě po kolizi po startu začal opět tahat jak smyslů zbavený, ze šestého místa však na sjezdu za lavicí usoudila zadní osa, že má dost a rozpadla se. Naštěstí Roman vyšel z této nehody celý, nepochroumán.

Do Mistrovství poprvé nakoukl Zdenda Poláček, který si nevedl vůbec špatně a myslím, že přestup do této kategorie byl pro něj krok správným směrem. V druhé rundě po již zmíněném postartovním karambolu vodil dokonce svou kolku po dvě kola na druhém místě.

Další závod seriálu Crossracing cup, potažmo Mistrovství Moravy se jel na trati v Bělé u Jevíčka v neděli 12.06. Pořadatelství pátého podniku seriálu Mistrovství Moravy Crossracingcup 2011 se zhostila Bělá u Jevíčka. V kalendáři seriálu pro rok 2011 se tato trať objeví ještě dvakrát, tento závod byl tedy prvním z celé trojice, které se na této krásné přírodní trati ještě letos pojedou. Depo pro jezdce a jejich doprovod bylo již brzy po ránu zaplněno na dvaasedmdesáti jezdci quadkrosu a třinácti posádkami side. Za startovní rošt se také postavilo velké množství motokrosařů, zejména veteránů, u kterých se seriál MM Crossracingcup těší velké oblibě. Profesionální úroveň celého seriálu láká stále více a více jezdců, převážně těch zkušenějších a tak jsme za startovním roštem mohli spatřit dvacet závodníků v kategorii čtyřkolek - Elite a Profi, kteří startovali ve společných finálových jízdách. Veteráni mají na Moravě vypsánu kategorii vlastní, patnáct kvalitních jezdců za startovním roštem si toto privilegium jistě zaslouží. Bohužel, ten kdo do Bělé přijel podpořit nejlepší jezdce českého mistráku, Tušla, Lišku či Studeného mohl býti trochu zklamán. Stejně tak početná slovenská komunita musela omluvit nepřítomnost jejich želízka v ohni Romana Repu. Tito jezdci, vyjma Davida Tušla, dali přednost reprezentaci na ME v Itálii. Fanoušci přesto mohli držet palce alespoň „na dálku". Veliký počet diváků, který je v Bělé již tradicí, však nebyl o nic ochuzen, vždyť podívaná to byla ve všech kategoriích přímo parádní.
Jako první se na start finálové jízdy postavili jezdci nejmladší, ve sloučeném závodu na zkrácené trati, která byla ochuzena o prudké výjezdy a sjezdy, které by stroje, které tito jezdci sedlají, zkrátka bezpečně nezvládly. Po pádu startovního roštu se v obou finálových jízdách postaral o přední příčku Marian Klíč mladší, který tak díky bezchybné a rychlé jízdě viděl šachovnicový praporek jako první. Ve své kategorii tak neměl konkurenci. Přesto však o další pozice sváděli jezdci urputný souboj, ze kterého lépe vyšel Slovák Stachura (třetí a čtvrté místo ve finálových jízdách) před Báčou, který obsadil pozici třetí. Báča sice zajel druhé místo v jízdě první, druhou jízdu si však trošku pokazil a skončil až šestý. Spolu s ostatními juniory se na start postavil také rakouský jezdec Niklas Wittek, který spolu se Štěpánkem byli jezdci nejmladšími. Zatímco Štěpánek obsadil krásnou čtvrtou příčku, Niklas již tak úspěšný nebyl a skončil těsně před jedinou dívkou zde v Bělé, rakouskou závodnicí Stephanií Koisser. V kategorii nejmenších čtyřkolkářů bylo pořadí v obou jízdách vždy stejné a tak se z první příčky mohl radovat Koutecký, který zvítězil před Dudikem a Polákem Rozsmusem. Druhá jízda byla poznamenána pádem Lukáše Látaníka, který si vyžádal lékařsko asistenci. Naštěstí byl s pár odřeninami a pohmožděninami propuštěn, avšak do druhé jízdy již nenastoupil.
V kategorii hobby si přední příčku vždy ohlídal Picmaus na Yamaze. Za ním to však vřelo. Po nepříliš vydařeném startu se za Slováka Nogaje postupně prokousal krásnou takřka profesorskou jízdou Klíč mladší a na svém objemově slabším stroji, i přes tento handicap, obsadil v této jízdě příčku třetí. Ve druhé finálové jízdě Klíče bohužel jeho speciál V-Tech zradil a jízdu tak pro technické problémy nedokončil. Přesto jeho výkon stačil na krásnou desátou příčku. Vedle Picmause se tak na bednu postavil Slovák Nogaj a třetí Polák Kepa.
Ve veteránech zvítězil Palme před Faktorem, oba na stroji KTM. Faktor měl v první jízdě problémy po startu, přesto se však prokousal až na čtvrtou pozici. Palmemu pak vše oplatil v jízdě druhé, ve které zvítězil. Přesto to však na Palmeho nestačilo a Faktor si tak z Bělé odvezl pohár stříbrnný. Se stejným bodovým ziskem se o příčku třetí a čtvrtou podělili Jendřišák na stroji Can-Am a Rejholec na KTM. Druhá jízda byla opět poznamenána pádem rakouského jezdce Koissera, který na lavici neukočíroval svoji Suzuki LTR, která se mu po dopadu vysmýkla z rukou. Koisser jízdu nedokončil, byl přepraven lékařskou službou mimo trať k ošetření. Jaký je stav tohoto jezdce bohužel nemám zprávy, věřme, že se vše obešlo bez vážnějších následků.
Kategorie Elite je bohužel doménou Slováků a čeští jezdci stále a stále nenachází na východní sousedy ten pravý recept. Prvenství v obou jízdách vyneslo Hanka na příčku nejvyšší, za sebou zanechal slovenského jezdce Reháka, který v obou jízdách dojel vždy za Hankem. O příčku třetí se postaral Vávra (v první jízdě pátý, ve druhé třetí), čtvrtá a pátá příčka opět patřila Slovákům Jágrikovi a Farkašovskému. O menší drama po startu druhé jízdy se postarali jezdci Šmerda a Kostelecký. Jejich stroje se v trychtýři po startu ve druhé zatáčce střetly a oba jezdce katapultovaly ze sedel. Kolize se naštěstí obešla bez vážných zranění, Šmerda si odnesl naražené zápěstí a spálené prsty od hořící rukavice, která se po kontaktu s výfukovým svodem pěkně rozškvařila. Takže tuto reportáž píši sice s láskou ale také s puchýři jak pětikoruny na „klikacích" prstech pravé ruky. Takže fakt dobrodružství.
Konec naříkání, zpět k závodění.

V královské třídě nenašel Honza Jasanský na Yamaze v žádné z finálových jízd přemožitele a právem vystoupal na stupínek nejvyšší. Druhou pozici si však nenechal sebrat Kašpar (čtvrtý a třetí), také na Yamaze. Bronz tedy vybojoval domácí jezdec Marian Klíč na KTM (druhý a šestý). Čtvrtou a pátou příčku obsadili se stejným bodovým ziskem polský jezdec Chrzanowski a Pondělíček. Více snad poreferuje Honza Jasanský, který třídu Elite a Profi jistě bedlivě sledoval.
Dramatické souboje, fyzicky náročná trať, spousta pádů a kolizí, pěkné slunečné počasí, profesionální organizace, spokojení diváci - taková zkrátka byla nedělní Bělá. Jaký bude Dalečín za čtrnáct dní? Přijeďte a uvidíte sami.

Pro CrossracingTeam a Quadrace Jarek#6

Další závod VVL cup 2011 se odjel v neděli 5.6. opět v Merklíně. Kolkařů se tentokráte sjelo nemnoho, pouze 14, snad že bylo příliš horko, snad že předpověď na neděli nevypadala moc příznivě, nevím. Každopádně quadistů v sobotu večer v depu bylo celých osm, o to více se ale sjelo solařů, takže se dala očekávat solidně rozsekaná trať. Dlouho do noci se diskutovalo v depu teamu Lukáše Vodárka, jehož proviantní náčelník Jindřich opět dovezl soudeček, zřejmě je někde fasuje, kde, to neprozradil, svými hodnotnými diskuzními příspěvky se zapojil i Jarouš řezník Nováček s Járinem, kteří dojeli z nedaleké Moravy jako jediní zástupci z této oblasti. Pan Horst Mikolášek tentokrát nic neprodával, zato dal do placu lahvinku calvadosu k vypálení červíka a snad i jako prevenci proti německé hnačce. Marně jsme večer po telefonu přemlouvali Honzu Rejholce, aby také dojel, nalhávajíc mu, že celý večer prší a bude tedy bahno, které má tak rád. Honza se nedal, nepřekecali jsme ani Ráďu pohárka Procházku. Na závody ale dojel mimo jiné i Radovan Bubu Bureš se svým mechanikem a navíc si dovezl i dvě masérky, o které se ale lakomec nechtěl podělit.

Nedělní ráno s jasnou oblohou naznačilo, že bude pěkný pařáček a také že ano. Slunce po celý den pralo a pralo, až na druhý závod spadlo asi 184 kapek, což kýžené ochlazení nepřineslo ani omylem. O co více byla trať vysušená, o to víc se činili chlapci hasičští, obzvláště pak před první rundou.

První závod byl odstartován po dvanácté hodině a pro místo první si dojel stylem start-cíl Lukáš Studený. Za ním se hnal Mára Pondělíček a já. Sic jsem Máru několikrát atakoval, avšak bez úspěchu a jako čtvrtý dojel Jiří Kašpar, který velmi dobře odstartoval na místě třetím, ale zhruba v polovině závodu jsem jej, po jeho menší jezdecké chybě, pojel. Velice dobře si vedl David Sůsa, který v kategorii Hobby zvítězil a nechal za sebou i několik jezdců z kategorie Profi.

Téměř tříhodinové čekání na start druhého závodu stravila většina závodníků posedáváním, či poleháváním ve stínu, chráníce se před úmorným vedrem, tedy ale až poté, co odbahnili své stroje i sebe. Jaroušek Faktorů velmi smutnil, že nedorazil Honza Rejholec, nemaje tak komu dávat své cenné rady, Horst vytáhl odkudsi z útrob svého bydlíku stříkací pistoli a tak po krátké chvíli byli zmáčeni všichni, kdož se nalézali v blízkosti nejmladšího z rodu Kašparů.

Krátce před půl čtvrtou se chlapci postavili znovu na start a vydali se na již notně rozbitou trať. Nejlépe opět odpálil Lukáš Studený, za ním v tom nejtěsnějším závěsu já, Marek Pondělíček, Jirka Kašpar s další. Zakrátko se startovní pole roztáhlo a tak zatímco na špici jsme si s Lukášem nic nedarovali a pomalu se vzdalovali ostatním, Mára si vytvořil před Jirkou slušný náskok a zdálo se že bude rozhodnuto. Výjezd do kopce, který se změnil v terasovité stoupání však nejprve ztrestal Lukáše Vodárka, který byl z mašiny katapultován a na tom samém místě o několik kol později právě i Máru. Naštěstí oba po oklepání se pokračovali v jízdě, pro Máru to však znamenalo konec nadějím na bednovité umístění. A jak to bylo dál, milí čtenáři??? Lukáše jsem nepojel, ten si tedy své prvenství pojistil i v jízdě druhé, přede mnou a Jirkou Kašparem, kterému součet bodů vynesl celkově místo třetí. V kategorii Hobby pak bezkonkurenčně zvítězil David Sůsa před Davidem Mikoláškem a Lukášem Procházkou.

Třetí závod seriálu MM ČR side a quad se odehrál 28.05. ve Stříbře. Opět se bohužel jel za účasti veteránů a opět bylo vyhlášení zaměřeno hlavně na ně. Chraň Bůh nic proti veteránům nemám, ale myslím, že na mistrovství side a quad by měla být upřena hlavní pozornost na tyto dvě kategorie. Pořadatelé tentokráte nezajistili v depu elektriku a tak do noci vrčely centrály, které mnohým nedopřály klidný spánek. Podívat se opět přijel Mára Jetel Křepelka a rodinkou a souputníkem Kakánkem, který vydatně pomáhal vyprázdnit soudek plzeňského, který dal do placu taťka, slavící nástup do druhé padesátky. Role provianťáka se zhostil Jindra Vodárek, v kotlíku vařící voňavý maďarský guláš za což mu tímto ještě jednou moc děkuji. No a samozřejmě nemohla chybět ani sikánská partička kolem Jirky Stocha kempující u kamionu Martina Foxe Lišky a zřejmě mu i hlídající mašiny. .

V Mistráku se tentokrát sešlo 14 jezdců, svou kolku konečně uvedl do pojízdného stavu Petr Hrubant, na start nastoupil Vašek Tušl a vzájemný souboj se chystali svést i Radek Procházka s panem Švejkem, tedy Liborem Švejchou.

Oba závody mistrovství byly plné dramatických chvil, když v první rundě sváděli tvrdý boj o první místo Martin Liška s Davidem Tušlem a za nimi pak na mne zle dotíral Lukáš Studený s Romanem Repou. David v zatáčce do prostoru startu doplatil na pokus o pojetí Martina, z mašiny vystoupil a ta vesele uháněla k prostoru startu. Než ji David dohonil, projelo kolem něj celé startovní pole a tak i přes veškerou snahu skončil na místě pátém, za mnou, když jsem bohužel nakonec neustál tlak a byl jsem pojet v pořadí třetím Lukášem Studeným a druhým Romanem Repou.

Na start druhé rundy se dostavil jako poslední Martin Liška, když se zakoukal do závodu Přeboru a svou mašinu nepostavil včas do předstartovního prostoru. Marné a zbytečné pak byly protesty některých jezdců, kteří si asi nevšimli, že pravidla byla krapítek pozměněna. Hned po startu v pravé zatáčce proběhla malá kolize Lukáše Studeného s Romanem Repou, Roman tak zůstal stát naštorc trati a chvíli trvalo než svůj stroj uvedl do správného směru. Na prvním výjezdu k silnici tak jel jako první David Tušl, já hned za ním, za námi pakl Lukáš Studený, Martin Liška a další. Martin s Lukášem mne po menší skrumáži v zatáčce pojeli a Lukáš výbornou jízdou Martinovi odskočil několik metrů. Žel po několika kolech Foxík odrazil gumu na předním kole, v zápalu boje si toho nevšiml a tak když v zatáčce u lesa šel brutálně na přední brzdy, jeho stroj si namířil úplně jinam, než měl Martin v úmyslu. Naštěstí asi o deset centimetrů minul strom, který by asi konfrontaci vyhrál a skončil zahrabán v křoví. Očekávaný boj s Lukášem se tak nekonal a zbytek závodu tak Martin dokroužil na osmém místě. Jak mne včera Martin informoval, rentgenové vyšetření v Motole ukázalo naštěstí jen naražené rameno. Na trati se zatím pořadí ustálilo : David Tušl, Lukáš Studený, který tak po vyrovnaném výkonu v obou rozjížďkách celkově získal svou první zlatou v Mistrovství, výborně jedoucí Roman Repa a já opět bramborový. Zmínit bych se málem zapomněl o karambolu Jirky Kašpara, který po nevydařeném startu, stejně jak v prvním závodě se velmi dlouho pokoušel pojet Radka Procházku zkušeně si hlídajícího stopu. Zatímco v závodě prvním se to Jirkovi podařilo, v závodě druhém už to bylo o něco horší. Dlouho Jiřík čekal na skulinku a když ji konečně našel, v nejhůře rozoraném místě, pustil se do předjížděcího manévru. Jist si sám sebou a snad aby se mohl Ráďovi podívat z očí do očí, pustil jednou rukou řídítka a jal se převíjet rolnu. Co se pak stalo je nasnadě, kolka trochu drcla do Radkova zadního kola, Jirka se z ní odporoučel a prohlédl si svojí mašinu zespoda, snad jestli není něco s podvozkem. Po krátkém odpočinku sic pokračoval v jízdě, jeho záda však dnes hrají všema barvama.

Druhý závod ARC odstartoval na Kavčáku u Benešova v sobotu 21.05. První nedočkavci se začali sjíždět již v páteční odpoledne, rozlehlé depo se však ani zdaleka nezaplnilo. Účast byla jistě trochu poznamenána sobotními závody ITP a nedělním Crossracingem. Trať po většinu roku rozbitá uvítala závodníky tentokrát vzorně upravená, hasiči ještě navečer vysušenou trať kropili, co to šlo, možná trochu zbytečně, protože kolem osmé večerní se spustil poměrně vydatný déšť trvající zhruba do půlnoci. Bouřková mračna, která se na nás valila, nás naštěstí jen lehce štrejchla a tak jsme ráno mohli s potěšením konstatovat, že trať je ideálně nakropená a závody mohly začít. Večer ještě dorazil i tým Olega Polovka, tedy celá jeho sikánská partička, nu a podívat se přijel i Martin Fox Liška, který když viděl jak chlapci rozjíždí večerní párty, velmi litoval, že nemohl zůstat, maje ráno závody ITP v Žáru. Večerní párty se trochu nelíbila Jardovi Kapříkovi, jehož malá kapříčata nemohla kůliva dunivé muzice v jeho bydlíku usnout, nakonec ale rezignoval a sikány nerozehnal, jak původně vyhrožoval.

Ráno, po probuzení do slunného dne tedy mohly po ukončení registrací a rozpravě začít první tréninky. Bohužel i tentokrát musel přiletět vrtulník, to když na poměrně nepříjemném odskoku Lukáš Vodárek na dopadu nezkrotil svůj stroj a kotrmelcích jej opustil.Naštěstí po převozu do Krče nebyla diagnostikována žádná zlomenina ani jiná nepříjemnost, tak již je na lůžkovém oddělení a v pondělí snad by měl jít domů. Všechny tímto pozdravuje a velmi se již těší zpět na trať. Časový harmonogram se tedy lehce narušil, když se po zhruba hodinové pauze pokračovalo.

Celý incident byl popsán na netu Idnes a v Blesku. Lukáš prý skákal přes můstek a utrpěl středně težká zranění. Musí se asi velice dobře hojit, když ve středu jede trénovat. Nebo že by se redaktoři trošičku spletli ???

Jak již výše psáno, trať byla upravena velmi dobře, pro Juniory byla zkrácena, hasiči se činili, po pátečním tréninku se dá říci, že trať prolévali dobře a s citem. Po odjetí tréninků začaly hned první závody a dá se říci, že vše odsejpalo, bohužel s velkými časovými pauzami, které ovšem byly dané velkým počtem kategorií (10). Nejvíce asi na sluneční výhni trpěli mávači, kterým patří velká pochvala za to, že vydrželi.

V kategorii Limit quad amatér zaujal všechny kolem trati výkon mladého Davida Stejskala, který sic věkem malý, ale jezdeckými schopnostmi vyzrálý nedal nikomu v této třídě sebemenší šanci a při porovnání času s nejrychlejšími ve třídě Amater quad open by i v této třídě jistě exceloval.

Třídy Babolet a Veteráni se jely sloučené a zde dominovala Jana Hůlková, která za sebou nechala i veterána Honzu Dederu a celý zbytek startovního pole.

Třída Profi byla nejméně obsazena, ze šesti přihlášených jezdců jich odstartovalo pět v první a čtyři v druhé jízdě. Nejvíce zde zaujal souboj Olega Polovka s Peťanem Hrubantem o třetí místo v druhé jízdě. Oleg si velmi dlouho držel třetí flek, nakonec ale usoudil, že moudřejší ustoupí a své místo v posledním kole Peťanovi přepustil. Na prvních místech jsme pak svoje jeli s Petrem Hefnerem, druhou jízdu víceméně pro pobavení přihlížejícího obecenstva.

Druhý závod seriálu MMČR side a quad je za námi, tentokrát se odehrál v neděli 15.05. ve všemi „oblíbeném" Horšovském Týně a opět za účasti veteránů páně Polívky. Sobotní odpoledne se depo opět začalo plnit, povzbudit kluky přijel i Jetel s Kakánkem, rodinkou a litrovkou zelené, David Rada, který tento rok nějak ne a ne dát kolku do kupy, ráno dorazil i Honza Čůza Zácha s ČT1 ... Nejvíce se tradičně sešlo kluků vPřeboru (23), junioři opět bída a o Mistrovství snad hanba mluvit, devět jezdců není skutečně mnoho (ono jich vlastně bylo přihlášeno 10, ale Ráďa Pohárek Procházka, když viděl, jak se trať po celonočním lijáku změnila v rozbahněné oraniště, svou účast odpískal). Sobotní docela slunečné odpoledne se pomalu přehouplo do večera a se soumrakem přišel déšť. Kolem půlnoci sice pršet přestalo, začalo však chcát. A to do čtyř hodin do rána, tudíž bylo všem jasné, že se máme na co těšit.

Do prvního bahenního tréninku vyjeli jako první Přeborníci a to v počtu nevelkém, tak 5 kousků???, Junioři snad nevyjeli vůbec a stejně tak se na trati neobjevil nikdo z Mistrovství. Tedy do předstartovního prostoru najel srdnatě Roman Repa, když však zjistil, že by jel sám, zajel zase zpět do depa. Moc bahýnka se z trati tedy nevyházelo a tak když Přebor nastoupil ke kvalifikaci, čekala chlapce na trati lepkavá směs, která velmi dobře ulpívala na mašinách i na jezdcích, o to hůře však šla dolů. Nejlepší čas v Přeboru zajel Marek Pondělíček, hned po něm Honza Rejža Rejholec, Marián Klíč a Míreček Imba Kuchta. V Juniorech II. pak dosáhl nejlepšího času Marián Klíč ml. před Michalem Fišerem a Tomášem Cífkou. A konečně v Mistrovství si vybojoval první místo na startu David Tušl, před Martinem Liškou, Lukášem Studeným a mnou. Martin Fox Liška si v kvalifikaci opět vyzkoušel nový freestylový prvek - výstup z mašiny, když doskočil trochu mimo lavici, nezlomen na duchu ni na těle ale pokračoval dál. Během kvalifikací se bahno částečně vyházelo, trať začala osychat, občas vykouklo i slunce a tak jsme se pomalu připravovali na první rozjížďku, kterou zahajovala třída Přebor .

MISTROVSTVÍ : kdo očekával souboj mezi Davidem Tušlem a Martinem Liškou, ten jistě nebyl v prvním závodě zklamán. Martin v obou závodech vystartoval velice dobře a držel se na první pozici. V první rozjížďce byl zhruba v polovině pojet Davidem, který první místo již nepustil. Oba dva notně odskočili před třetím Lukášem Studeným a kterému jsem se začal lepit na záda poté, co jsem po dlouhém trápení za Romanem Repou jej konečně pojel a poté jsem Lukášův náskok neustále stahoval, avšak pojet jsem jej již nestihl. Za touto čtyřkou se propracoval na místo páté stále lépe jedoucí Jirka Kašpar, když také pojel Romana Repu a daleko za sebou nechal i Davida Šimka, který se v tomto roce nějak ne a ne dostat do formy.

Před druhou rundou a vlastně i během ní se spustil déšť a tak se trať změnila částečně v kluziště. Martin Liška prokázal, že jezdit umí na všem a tak druhou jízdu dal bez problému stylem start-cíl. Za Foxíkem se až do cíle držel Roman Repa, který předvedl skutečně výbornou jízdu. Třetí místo si vyjel opět Lukáš Studený, o čtvrté místo jsem dlouho bojoval s Davidem Tušlem, kterému bahýnko skutečně nesedlo. Ke konci jsem Davidovi po jezdecké chybě místo přepustil a David se vydal do stíhání Lukáše. Trať pomalu osychala, David začal pomalu zrychlovat a nebezpečně se na Lukáše dotahovat. Nicméně Lukáš své místo i přes svůj handicap (pochroumané rameno ze závodů na Slovensku) udržel a získal tak i celkové třetí místo za druhým Davidem Tušlem a prvním Martinem Liškou.

Další, v pořadí již třetí, závod Crossracing cupu Mistrovství Mravy je za námi, tentokrát se uskutečnil v neděli 8.května v Přerově v proslulé Přerovské rokli. Počasí docela přálo, byť nedělní ráno bylo docela studené a po obloze se honily černé mraky, které nevěštily nic dobrého, během dne se však obloha vyčistila a tak se odpoledne hóóódně prášilo. Trať byla jako tradičně velmi dobře připravená, celé sobotní odpoledne na ní řádil buldozer, aby ji srovnal po čtvrtečním přívaláku. Depo se opět zaplnilo do posledního místečka, mnozí dorazili již v sobotu, aby si prošli trať a ochutnali něco specialit z již proslulého občerstvovacího stánku „U Majdy". Kolkařů se sešel opět úctyhodný počet, celkem 72 (Děti a Jun. 18, Hobby 23, 12 Veteránů, 7 Elitních a 12 Profíků ) Svědčí to o tom, že tento seriál se těší veliké obliby mezi jezdci, pořadatelé se o nás opravdu starají s péčí až dojemnou.

V kategorii Profi se opět sešlo hodně jezdců z republiky, Tušl, Liška, Studený, Jasanský, Repa, Kašpar, Kalous, Klíč, Vik, Vobecký a toto složení naznačovalo že se bude na co koukat, tedy ne že by ostatní kategorie byly nudné a nezáživné i zde probíhaly urputné souboje, ale tom ale více v článku Jarka Šmerdy.

V kvalifikaci zajel nejlepší čas David Tušl před Martinem Liškou, Honzou Jasanským, Jirkou Kašparem a Mariánem Klíčem.

1.runda: po startu se na čele objevil David Tušl, v závěsu za ním já (až jsem se podivil, co tam dělám ), Lukáš Studený, Martin Liška a další. Martin ukázal freestylové vystoupení, když nedobrzdil a trochu do mne drcnul. Hned však nasedl a pokračoval v krasojízdě. Po mé jezdecké chybě se pak přede mne dostal jak Lukáš tak i Martin a já abych nezůstal pozadu za Martinem a jeho výstupem, předvedl jsem ve skoku nový freestylový prvek - skok bokem, naštěstí jsem jej ale ustál a již nezopakoval. Lukášovi tento víkend zřejmě nebylo přáno a tak po ošklivém pádu na Slovensku a přes bolestivě naražené rameno, jel v první rundě dobře, propracoval se na druhý flek, ale zlomil v polovině závodu zadní osu a kola se mu rozeběhla do stran, naštěstí bez následků pro jezdce. Pořadí se tedy ustálilo - Tušl, Liška a o třetí místo jsem sváděl urputný boj s Romanem Repou, ze kterého jsem nakonec vyšel vítězně.

2-.runda: Na prvních dvou místech se celou dobu držel David Tušl a Martinem Liškou, velmi dobře tahal Marián Klíč, který si dlouho držel třetí místo před dravě jedoucím Romanem Repou. Ten jej pojel až kolo před koncem, kdy na sjezdu do rokle držel full gas až do poslední chvíle. Sám Majda to posléze okomentoval slovy : „Jel jsem tak, že bych se sám nepředjel a nevím, jak se to Romanovi podařilo." Konečně se povedl závod Jirkovi Kašparovi, který nejen že docela dobře odstartoval, ale v postartovní mele se nedal a celý závod mne tvrdě atakoval, já na špatně zvolených gumách měl na uklouzané a tvrdé trati plné ruce práce nezbednou kolku zkrotit, ale soustředěnému tlaku Jiřího jsem nakonec odolal. Nakoec jsem tedy po součtu bodů z obou závodů získal třetí flek a v mém teamu zavládla spokojenost.

Jinak co jsem zahlédl z dalších rozjížděk, líbil se mi výkon Lukáše Pudla, po roční pauze si vyjel v kategorii Hobby třetí flek, když o druhý ho připravil stále lépe jedoucí mladý Majda Klíč. Za zmínku stojí jistě i výkon veteránů Honzy Rejholce, Jardy Faktora a Vency Tušla, kteří spolu sváděli urputný boj, ze kterého vyšel nejlépe Jaroušek. Rapík Rejža sic šel do souboje svědomitě, neustále den chtěl po Jarouškovi s něčím poradit, kolku si olepil, trať si prošel snad 10x, startovní rovinku ještě vícekrát, v pauze mezi rozjížďkami měnil převody, těsně před startem druhé, po znalecké obhlídce trati si před druhou rundou ještě rychle dojel přehodit pneu, čehož využil na startu a odpálil jako první, ale málo platné, Jarda přecí jen dělá čest svému přízvisku Létající dědek.

Veliké poděkování patří starému panu Vikovi, který se už po mé připomínce konečně naučil svářet a tak jeho umu využil jak Martin Liška, tak i já, protože jsme shodně zlomili vzpěry podsedláků.

Vyhlášení bylo trochu zgajlováno předčasným odjezdem teamu Tušlíků, zřejmě spěchali, vždyť to mají domů tak daleko ... Co by měl říkat Jaroušek Faktor, který to do postele měl kolem 400 km??? Naštěstí Davida Tušla zastoupil Marián Klíč, který se nenechal dlouho přemlouvat a vyšplhal na stupěň nejvyšší, aby bedna byla obsazená.

Třetí, respektive druhý, po zrušeném Horšáku, závod VVL Cup se uskutečnil v sobotu 30.04. v Poříčí nad Sázavou. Kolkařů se sešlo ze všech kategorií nejvíce, za štafle se postavilo 23 kluků. Někteří do depa dojeli již v páteční poledne, nebudu jmenovat, kolem jedné dojel i team Lukáše Vodárka a tak jsme tam již nebyli sámi. Jindřich, vědom si, že bude horko a tedy i žízeň, dovezl s sebou soudek plzeňského, tak bylo i co dělat. No s tím horkem to zas až tak moc pravda nebyla, dvakrát se přihnal vichr a déšť a tak se střídavě stahovaly a opět vysunovaly markýzy a na stany zástěny. Depo se postupně začalo plnit, oproti minulým závodům ale opravdu nic moc, dorazil Jirka Kašpar, kupodivu a překvapivě už okolo šesté i Jarda Kapřík a další. Všichni začali vydatně pomáhat teamu Vodárků s likvidací sudu, aby jel nazpět lehčí. Chudák Jindra se bláhově domníval, že mu zbude i na sobotní čarodějnice.... Kole osmé večerní začaly přejímky a Václav Vizinger pro quady připravil překvapeníčko. Trénink 10, kvalda 7, závody 12+1 minut. Tak nevím, buď chtěl chlapce šetřit, aby mohli večer důstojně a v plné síle pálit čarodějnice, nebo na svých závodech kolkaře nechce ??? V každém případě z tohoto krácení nebyl nikdo odvázaný, snad až na veterána Honzu Rejholce, který délku rozjížděk kvitoval s povděkem a s úsměvem o ucha k uchu.

Nedělní ráno nás přivítalo bezmračnou oblohou a tak v poklidu proběhly tréninky a kvalifikace. Po ránu ještě dorazilo něco málo jezdců, Kuchťák, Hefňa, děda Lebeda Jarda Faktor, klobouček dolů jak rychle se zotavil po zlomené kličce, David Sůsa s teamem, David Šimek, Martin Fox Liška a tak mohl hlasatel konstatovat, že kolkařů je skutečně nejvíc.

V kvalifikaci zajel nejrychlejší čas David Šimek před Martinem Liškou, mnou, Jirkou Kašparem, Michalem Vančurou a dalšími.

Oba závody proběhly podle stejného scénáře. Nejrychleji vypálil na své KTM Marek Pondělíček, za ním Martin Liška a já. Martin i já jsme si Marka brzy podali, stejně tak i David Šimek a Mára se udržel na místě čtvrtém.

V prvním závodě jsem si docela zazávodil s Davidem Šimkem o druhé místo. Bylo to doslova kolona kolo, až asi dvě kola před koncem jsem Davidovi trochu odskočil. Kolize Fildy Šatopleta s Honzou Rejholcem těsně po startu, kdy Filip nedobrzdil a vjel do Honzy trochu Honzu rozhodila, ale výbornou jízdou se propracoval z místa posledního na šesté v kategorii Hobby. Smolná byla tato rozjížďka pro velmi dobře jedoucího Davida Sůsu, kterému v pátém kole začala haprovat kolka a tak musel ze závodu odstoupit. V kategorii Hobby tak první místo získal Lukáš Vodárek před Lukášem Procházkou a Fandou Kuttou-mekanikem.

Následovalo téměř tříhodinové čekání na druhý závod. Trochu víc i během té doby zapršelo, takže na rozdíl rozjížďky první skutečně neprášilo. V zatáčce po startu nastala malá skrumáž, kdy kdosi najel do Imby Kuchťáka, ten drcnul do Jirky Kašpara a tak zatímco Jirka skončil v kotrmelcích na levé straně, Imba si totéž synchronně dal napravo a oba dva ze závodu odstoupili. Pořadí v kategorii profi skončilo stejně jak v závodě prvním, tedy Martin Liška, já a David Šimek, v kategorii Hobby již neponechal nic náhodě Honza Rejholec, za ním dojeli opět výborně jedoucí David Sůsa a Lukáš Vodárek.

Chudák Rejža si nějak špatně spočítal umístění a tak když jsme šli na vyhlášení, Honza vapkoval, trochu posmutnělý, svůj stroj. Chvíli se s námi dohadoval, že je to nesmysl, když jsme mu sdělili, že je celkově druhý, ale za chvíli již byl, opět usměvavý jak měsíček, na bedně.

Další závod je 5.6. opět v Merklíně, možná že se závody opět o něco zkrátí, třeba na start + kolo ??? Ach jo.

Druhý závod seriálu VVL cup Vizinger v Horšovském Týně 24.04. byl po smrtelném úrazu jednoho z mávačů nakonec úplně zrušený.

Depo napráskané již v sobotu odpoledne, trať klasicky rozdrbaná, navíc velmi prašná, takže večer se zvažovalo, zda se závody úplně nezruší. Nakonec se nějak vše vyřešilo a tak se v neděli závody jely, tedy měly jet. Kolek přijelo cca 21, většina kluků chtěla využít těchto závodů jako trénink, na republiku, která se zde jede 15. květence. Vždyť i téměř 800 km se dokodrcal ze Slovenska Roman Repa. V kvalifikaci zajel nejrychleji Lukáš Studený, za ním pak s rozdílem vteřiny Martin Liška a já s rozestupem několik setin vteřiny.

No a pak to přišlo, trochu nepozorný mávač, který nesl výsledky kvalifikace na nástěnku, při tréninku sól vběhl přímo pod letící motorku a to nemohlo dopadnout dobře. Přilétl vrtulník, nešťastník byl dopraven na sál, kde však zkolaboval. Motorkář odnesl střet několika zlámanými žebry a zlámanou nohou. Závody tedy byly okamžitě zrušeny.

Druhý závod CRC 2011, který se jel 17.4. v Mohelnici, je za námi a chtě nechtě, tedy spíše chtě, musím konstatovat, že se to předsedovi moravských družstevníků Majdovi Klíčovi a spol. opět vydařilo. Počasím počínaje, celý týden chcalo a chcalo a o víkendu si Majda zaplatil docela pěkné počasí (kde na to ten hoch bere??? ), přes pohodovou atmosféru a konče opět výtečně zvládnutou organizací. Jedinou výtku snad mám k časomíře, kdy výsledky kvalifikace Elite+Profi, jely se sloučeně, byly opravdu měřené snad teploměrem a ještě k tomu silně krátkozrakým člověkem. Tak se stalo, že se Martin Liška umístil na 15 místě, Roman Repa ještě o místo za ním a další zvěrstva se s výsledky udály. Ale myslím, že Marián vyvodil poučení z krizového vývoje pro příště a ani tato drobnost nemohla nikomu zkazit náladu. Že v občerstvovačce došly odpoledne párky v rohlíku mne sice také trochu mrzelo, ale to už byla jen drobnost. Kolek se tedy sjelo opět požehnaně, dle mých počtů 71, k tomu nějaká sóla a dojelo i 12 side. Depo se tak navečer poměrně slušně zaplnilo, dojeli i kluci, co jeli slovenský mistrák (Pořadí :1.Studený, 2.Repa??, 3.Liška , nějaký článeček snad také dojde). Martin Fox Liška se hned večer dal do opravy své ze Slovenska pochroumané kolky, nakonec se vše za vydatné pomoci Pavla Vika, Petra Studeného a Jirky Kašpara dalo do kupy. V sobotu pak Martin pro změnu spálil spojku, naštěstí dobrák jakýsi měl náhradní lamely a tak mohl provést Martin po kvaldě

Smolařem závodů se bezpochyby stal Roman Repa, kterému v kvalifikaci praskla brzdová hadička, 1.závod nestihl a ve druhém po ujetí dvou?? kol musel odstoupit, protože se mu nepodařilo brzdy dokonale odvzdušnit a tak mu jednou brzdily, jednou zase ne a to je, obzvláště na mohelnické trati, docela o držťku. Škoda, ze Slovenska šly o něm ze sobotních závodů zvěsti, jak úžasně zrychlil. Ze závodů odstoupil i Jindříšek Petlach, který sic prohlašoval, že tentokráte bude ale opravdu hóóódně dobrej, ale po jednom z dopadů si bolestivě narazil zápěstí a tak na nic nečekal a odjel domů.

V prvním závodě se vydařil start Lukáši Kobzovi, za kterým jsem se hnal já, Martin Liška a další. Martin nejprve požral mne a zanedlouho i Lukáše, kterého jsem si posléze podal i já. Ze zadních pozic pak vyjížděl Lukáš Studený a Jirkou Kašparem, které startovací zařízení, že prý ani sami neví jak, nakoplo až se málem poroučeli z mašin. Zatímco Lukáš Studený se výbornou stíhací jízdou propracovával na přední pozice, Jirkovi se tolik nedařilo a rozjížďku pak dojel někde ve středu startovního pole. Hned v druhém kole měl menší kolizi Marián Klíč, který po skoku dvojáku, který jumpnul hóóódně vlevo, chtěje pojet nějakého jezdce z kategorie Elite, skok neustál, málem mne přejel, pacholek, a následně opustil svůj stroj. Naštěstí nic vážného, chvíli si zanadával a pokračoval v jízdě. No, o Jindřichovi jsem se již zmiňoval a tak se vraťme na čelo. První místo si vyjel Martin Liška, druhý pak dojel David Tušl no a kousek před cílem mne obral o třetí pozici Lukáš Studený L.

Druhý závod a na čele je vidět Martin Liška, sledován Lukášem Studeným a Davidem Tušlem. Chvíli jedou s odstupy 10-20 metrů, pak David zřejmě udělal někde na trati chybu a Martin s Lukášem mu odskočili. Lukáš tvrdě jde po Martinovi, chvílemi se zdá, že jej již skousne, Martin ale asi chce mít na vyhlášení z bedny nejlepší výhled a tak své první místo uhájí. Z deváté pozice po nepodařeném startu jsem vyjížděl já a pomaloučku se přes pomalejší jezdce prodíral vpřed a tak jsem si opět dojel pro bramboru, tedy čtvrtý flek. Jirka Kašpar se zadřel ve vláčku kluků z kategorie Elite a nepodařilo se mu po celou rozjížďku se z toho vysekat.

Páté místo celkově obsadil Pavlík Vik, který ta zřejmě zlomil mohelnickou kletbu, dvakrát zde již nedojel, vždy po nedobrovolném opuštění mašiny. Na paty mu sic šlapal Lukáš Kalous, ale protože je staré dobračisko, alespoň tak mi to Lukáš prezentoval, nechal ho vždy před sebou.

První mistrák je za námi, jako tradičně se odehrál v Kramolíně ve slunnou neděli 10.4. Počasí tentokrát vyšlo přímo přepychově, žádné sněžení se naštěstí nekonalo a teplo bylo tak akorát. Čtyřkolek se tentokrát sešel úctyhodný počet 67 (Mistrák 14, Přebor 34 !!, Junior I. 12 a Junior II. 7) k tomu side(26) a samozřejmě nemohli chybět i páně Polívky oblíbení Veteráni. Poměrně velké depo bylo tedy tentokrát zaplněno do posledního místa, kdo přijel k večeru, jen obtížně hledal vhodný plac. Tentokrát jsme přijeli, nikoli první, jak je naším dobrým zvykem, ale až po Vodárkovi a Kašparovi, kteří nám drželi místo ve spodním depu, když místa výše byla zamlíkovaná. Je velká škoda, že v Mistrovství se sešlo jen 14 jezdců, když na webu startovnicislo.cz se jich zaregistrovalo 31. Příští rok bude probíhat registrace zřejmě trochu jinak, aby nedocházelo ke zbytečnému blokování čísle a následným dohadům. Na první republikové závody se dojelo již v sobotu večer podívat i trio Mára Jetel Křepelka, Radek Kakánek Šuk a Michal rusák Prskavec, létající dědek Faky přijel po dlouhé době s Liborem, palec nahoru dávám Imbovi Kuchtovi, který s sebou přivezl i specialistu na grilování (bylo to vskutku výtečné), ráno potom dorazil i malý David Stejskal s teamem, tedy s psychologem, sponzorem a maminou, aby okoukl své soupeře, zkrátka na první republiku byli všichni nažhavení. Probuzení do slunného rána bylo ve znamení poprasku v depu, když Martin Fox Liška zjistil, že do nádrže jeho závodní mašiny někdo, zřejmě „omylem" nasypal asi kilo cukru. Naštěstí mašinu nenastartoval a tak zabránil nejhoršímu. Trénink tak odjel na druhé kolce, zatímco jeho závodní mu mechanici uvedli do provozuschopného stavu. Že má oslazeno zjistil i Lukáš Studený, „naštěstí" u náhradní mašiny. Chytit toho šmejda, věřím, že by po svých neodešel.

V kvalifikaci si vedl velmi dobře David Tušl, který v pořadí druhému Lukáši Studenému nadělil přes dvě vteřiny. Na místě třetím skončil Martin Liška, čtvrtý já a pátý nejrychlejší čas zajel Jindříšek pružinka Petlach. Kvalifikace bohužel znamenala stopku pro Míru Zatloukala, který přetáhl spodní lavici a po tvrdém dopadu musel odstoupit s rozdrcenou patou. Přeji mu tímto brzké uzdravení a hlavně aby operace dobře dopadla.

Konečně padl žebřík a každý, kdo čekal souboj Davida Tušla, obhájce titulu z roku 2010 a Martina Lišky, nebyl zklamán. Ti dva vypálili jak splašení,David na prvním místě, v závěsu za ním Martin a rozhodli se nečekat na zbytek startovního pole. Za nimi se držel opět velmi slušně jedoucí Lukáš Studený, na čtvrté místo jsem se propracoval já, když jsem požral Jindru Petlacha a místo páté si vyjel Pepa Císař, který se po své chybě propadl z místa čtvrtého až na sedmou pozici. Martin postupně náskok Davida stahoval, až se po polovině závodu prokousal na místo první, které si již udržel do konce. Smolný den měl Jirka Kašpar, který si dobýval svou premiéru v Mistrovství. V prvním závodě mu praskla brzdová hadička, a tak zhruba od poloviny závodu jel bez předních brzd, v druhém závodě pak po prvním kole začal jeho stroj podivně kuckat a tak musel odstoupit, což lakonicky okomentoval slovy : „to jsem se moc neprojel"

Ještě se musím vrátit ke startu - Romanovi Repovi se nedařilo nastartovat jeho mašinu a tak v souladu s předpisy, zvedl ruku, což znamenalo, že start se má odložit. Bohužel to nikoho nezajímalo a závod byl odstartován. Jestliže po jezdcích pořadatelé vyžadují znalost předpisů a jejich dodržování, měli by si nejprve sami zamést před vlastním prahem.

Krátce před čtvrtou padl žebřík před jezdci Mistráku podruhé a na prvním místě opět David před Martinem a Lukášem. Tentokrát David svou pozici udržel až do cíle, Martinovi zhruba v polovině závodu opět praskl výfuk a navíc ztratil sedlo. O sedlo přišel i David a tak si oba chlapci zřejmě užili své. Bojovného ducha projevil Lukáš, když v jedné zatáčce opustil svou mašinu, nezlomen ale okamžitě nasedl a svoje třetí msto si obhájil. Libor Švejcha v osmém kole v padáku u lesa pro změnu přišel o zadní kolo i s polovinou osy, naštěstí se mu ale nic nestalo. Smolná byla druhá rozjížďka i pro mne, když poté co jsem se prokousal se sedmého místa na místo čtvrté, mi praskla vzpěra podsedláku a podivné klepání mne natolik vylekalo, že jsem raději zpomalil a své místo přepustil Romanu Repovi. Pepa Císař opět po jezdecké chybě zahájil stíhací jízdu, která mu nakonec vynesla místo šesté. Druhou rozjížďku nejel Jindřich Petlach, který v první rundě tak trochu rozlámal nášlap, sic vyztužený, leč na brutální Jindřichův styl zřejmě málo.

No a to nejlepší si pořadatelé nechali na závěr. Ać se jelo Mistrovství side a quad, největší humbuk při vyhlášení byl kolem vloženého závodu Veteránů, kterých sic jelo nemnoho, ale vyhlášeno bylo 6!! kategorií. Po jejich vyhlášení pak bodrý hlasatel sdělil, že teď se tedy laskavě vyhlásí ti ostatní. No myslím, že to nemá smysl dále komentovat.

První závod seriálu Crossracing cupu, neboli Mistrovství Moravy 2011 proběhl na trati v Břeclavi v neděli 3.4.2011. Sjelo se hóóódně lidí, jen čtyřkolek bylo kolem osmdesáti a k tomu nepočítaně solistů a tak nevelké depo bylo napráskané na maximum. Někteří přijeli již v sobotu odpoledne, jiní přijeli brzy ráno, klobouček dolů před Jarouškem Faktorů, který vyjížděl ve dvě hodiny ráno, pravda neřídil, ale i tak ... Trať byla připravena poměrně dobře, ale nic naplat, již po trénincích se měkký podklad dokonale rozoral a moc nepomohlo ani převláčení tratě v polední pauze. Organizace byla opět na jedničku, vše probíhalo v pohodě, je vidět, že i přejímky se dají dělat v klidu, bez zbytečného pruzení a buzerace. Přijelo dost kluků z republiky, ve třídě PROFI se jich sešlo 13, David Tušl, Martin Fox Liška, Lukáš Studený, Pavlík Vik, Lukáš Kalous, Míra Zatloukal, již zmiňovaný Jaroušek Faktorů, Jindříšek Petlach (ten se mimo jiné vsadil, že bude stát na bedně, no nějak to nedopadlo), bratři Vobečtí, z ciziny zavítal Roman Repa, očekáván byl i Matěj Prostinák, ale jak nás informoval Mišo Farkašovský, trochu se Matěj zrakvil při čtvrtečním tréninku a je v nemocnici na pozorování s otřesem mozku. Nejvíce se sjelo hobíků (25), ve třídě Elite byla účast 11 jezdců, veteránů pak 9. Dětí a juniorů se postavilo před žebřík kolem dvaceti.

Ve třídě Profi proběhla malá generálka na Mistrák. V první rundě hned po startu David Tušl, zřejmě v presu mezi dvěma stroji se zaklínil do kolky Mariána Klíče a svůj stroj nedobrovolně opustil. Než stroje rozmotali, bylo pole jezdců již dávno pryč. (Marián popsal celý incident výstižně : Jedu, plnej knedlík a najednou mi to přestalo jet. Říkám si „Majdo co se děje, ohlédnu se a vláčím za sebou Davidovu kolku a o kus dál mne dobíhal David, že jako abych mu s ní neujel.") Na malou chvíli se tedy na čele usadil Jindříšek Petlach, sledován Martinem Foxem, Lukášem Studeným a za nimi jsem jel já. Na špici byl Jindra ale skutečně jen chvíli, než najel špatně do zatáčky, nebo si to zahamstl, nevím, kolka umlkla, Jindra začal naopak nadávat a než svůj stroj přiměl k poslušnosti, propadl se na místo sedmé. Martin na čele odolával náporu Lukáše, daleko za nimi pak začal na mne dotírat Pavlík Vik, David se z posledního místa stihl propracovat na místo osmé. Lukáš začal pomalu stahovat náskok Martina, to když Martinovi, jak se v depu posléze „pochlubil" praskl výfukový svod u motoru, Lukášovi ale začal jeho stroj také trochu pokuckávat a tak se na prvních místech nic nezměnilo. Nezměnilo se ani pořadí na místě třetím a čtvrtém, ustál, či spíše ujel jsem nápor Pavlíka, Davidovi pak chybělo jen málo, aby pojel pomalu již odkvétajícího Jindru.

Krátce před čtvrtou se Profíci opět postavili na start, již bez Martina, kterému jindy ochotný Pavel Vik sen. odmítl výfuk svařit s jalovou výmluvou, že titan vařit skutečně neumí J. No a Jindra Petlach, z první rundy zřejmě totálně vyšťavený, si mazácky nechal svůj stroj na start přitlačit nebohými dětmi a ani mu to nebylo blbé. Start tentokrát proběhl bez kolizí a chlapci se vydali na totálně rozmašírovanou trať. Nejlépe odjel David Tušl, sledován Lukáši - Kalousem a Studeným. Za nimi pak následovali Roman Repa, Pavel Vik a já, protože hned po startu jsem udělal školáckou chybu-uřadil jsem se L. Lukáš Studený se trápil za Kalousem asi dvě kola, protože na trati skutečně moc místa k předjetí nebylo, než ho konečně pojel a vydal se za Davidem. Pomalu stahoval Davidův náskok a asi po dvou kolech se dostal těsně za něj. A souboj Davida s Lukášem bylo myslím ten den to nejlepší, co bylo na trati k vidění. Několikrát se již již zdálo, že Lukáš Davida pojede, David si ale své první místo zkušeně držel a udržel. Řekl bych, že Lukáš bude tento rok Davidovi i Martinovi více než zdatným soupeřem a na mistrácích se tak máme na co těšit, již to nebude závod o dvou jezdcích. Zrodila se ale i překvapení : Lukáš Kalous navzdory očekávání nevykvetl, ale pěknou jízdou si vyjel za Romanem Repou, který v druhé rundě tahal jak o život, čtvrté místo, Jindřich Petlach ve třetím kole musel z dalších bojů odstoupit, protože ho zradily tlumiče, inu Jindro to jsou ty pružinky, zkus gumičky a nebudeš litovat.

Po součtu bodů z obou rozjížděk tedy celkové pořadí bylo následující :

Lukáš Studený

David Tušl

Roman Repa

Seriál VVL cup, známý jako Vizinger, byl zahájen v sobotu 27.03. v Merklíně. Depo se pomalu plnilo již od sobotního poledne, ale oproti minulým ročníkům se quadů sjelo nemnoho, zato sól nepočítaně. Dorazili jsme tentokrát okolo čtvrté odpolední, kupodivu již na místě byl tým Vodárků a Kašparů. Na večer nás tak v depu bylo asi 7, další přijeli brzy ráno, nakonec se čtyřkolek sjelo 18, což bylo na merklínskou trať až dost. Již v sobotu večer proběhly přejímky a přihlášení jezdců, což byl očistec v podobě zhruba hodinové fronty. Na náladě nepřidalo ani zjištění, že závody byly zkráceny na 12 + 1 , což opravdu není moc. Jak bylo ale Václavem slíbeno, příště již budou opět alespoň 15+1. Oproti příjemným teplotám během týdne se docela citelně ochladilo, přesto se ale venku téměř do půlnoci diskutovalo o nadcházející sezóně. O malou komerční vložku se postaral David HORST Mikolášek, zřejmě příbuzný všemi oblíbeného Horsta s teleshopingu, když nám začal vnucovat masážní límec. Nechtěl ale dát při koupi dvou třetí zdarma, ani při okamžité objednávce přihodit diskografii Evy a Vaška a tak žádný kšeft nebyl. Noc, ochuzená o jednu hodinu, rychle utekla a tak hned ráno před osmou hodinou vyjelo 18 chlapců na ještě docela upravenou trať k seznamováku. Počasí, ze kterého měli na základě předpovědí všichni strach, se docela umoudřilo, proto na trať občas vyjely i cisterny, nutno dodat, že tentokráte kropiči nakropili docela přiměřeně. V půl desáté vyjeli quadisté znovu, tentokrát na měřák. Ten vystavil stopku již zmiňovanému Davidovi , který zřejmě přemýšleje, kde udělal v obchodní strategii chybu, přelétl spodní lavičku do cíle až za dopad, na placku a musel s pochroumaným zápěstím odstoupit. Nejlepší čas zajeli Jirka Kašpar, já a Marek Pondělíček. O překvapení se postaral nový čtyřkolkář Lukáš Vodárek, který skončil na sedmém místě, nechaje za sebou Tomáše Rytíře, Filipa Šatopleta i Jardu Faktora, tedy již ostřílené borce. Pravdou ale je, ža časomíra asi opět trochu zahaprovala, když Jardu Faktora poslala na místo 13., což byl nesmysl, Jarda to ovšem nijak neřešil a zůstal v pohodě. Následovalo dlouhé čekání do půl jedné, do startu prvního závodu. Vyřešilo se za tu dobu i několik technických detailů, jako když byl vznesen dotaz, zda gumy nafoukané na jednu atm. nebudou moc tvrdé, Imba Kuchťák na celé depo vychvaloval jeho kamna, tedy CanAm, většina kolegů mne prosila, zda bych jim mohl namazat řetěz, to fakt nevím proč, zkrátka tříhodinové čekání má něco do sebe.

Konečně v půl jedné padl žebřík a 17 jezdců vyrazilo na trať. Nejlépe si na startu vedl Marek Pondělíček, stíhaný Jarouškem Veteránem Faktorem a mnou. Hned v první zatáčce jsem to Jardovi trochu drze poslal do vnitřku, trochu jsme se štrejchli kolama což Jardu vyhnalo téměř z trati, čehož využil Radovan Bubu Bureš a ocitl se tak na místě třetím. (Jarouškovi jsem se po rozjížďce omluvil, přijal to sportovně.) Po dvou kolech jsem se usadil na čele a stále zvyšoval náskok před druhým Markem. Za nimi Radovan takticky přepustil svou pozici zpět Jardovi, snad z úcty ke stáří ??? a hlídal si za ním jedoucího Jirku Kašpara, kterému se klasicky nevyvedl start. Tuto čtveřici na pátém místě jistil Imba Kuchťák, kterému trať asi opravdu nesedla, protože oproti čtvrtečnímu tréninku v Kramolíně byla jeho jízda jen slabý odvárek. Za zmínku stojí jízda Davida Sůsy, který pojel i několik Profíků a suveréně tak obsadil místo první v kategorii Hobby. Protipólem k Davidovi se mi pak jevila jízda Tomáše Rytíře, kterého kdyby se jaro zeptalo, co dělal v zimě, musel by asi odpovědět že nic, jinak si to neumím vysvětlit.

Následovalo opět čekání do půl čtvrté, kdy se mládenci opět vydali na už notně rozsekanou trať. Marek Pondělíček opět vystřelil jak splašený, za ním Jarda Faktor, Míra Imba Kuchta, já, Radek Procházka a Jirka Kašpar, kterému se konečně start již trochu vyvedl. Po chvíli jsem Imbu pojel a zakrátko požral i Jarouše, vydav se stíhat Marka, který v prvním kole málem vysedl na lavici u lesa poté co předvedl ctěnému obecenstvu vzornou svíčku. Kuchťákovi ve třetím kole přestaly táhnout kamna tak z boje musel znechucen odstoupit. V kole pátém pak ukončil svou krasojízdu i Ráďa Procházka- prasklá hadice tlumiče. Pořadí na prvních místech tedy bylo zhruba od třetího kola stejné jako v prvním závodě : já, Marek Pondělíček a Jaroušek Faktor. Na Jarouška sice zle dotíral Jirka Kašpar, byla však znát Jardova zkušenost, se kterou si svoji pozici ohlídal a nechybělo moc, aby požral i před ním jedoucího Marka.

Závody díky počasí byly poměrně vydařené, škoda jen zkrácení rozjížděk, škoda že Martin Fox Liška zaspal, tak na viděnou na Vizingerovi 24.4. v Horšovském Týně.